Mistrovství světa 2003

Monte Carlo

Jaroslav Holý

Český tým na „Transnational Open“ v Monte Carlu

 

Ve dnech 10.-13.listopadu se v rámci mistrovství světa v bridži uskutečnil paralelně se semifinále a finále Bermuda Bowl a Venice Coupu volně přístupný turnaj týmů „Transnational Open“.

 

Obsazení tohoto turnaje bylo neuvěřitelně kvalitní a troufám si říci, že málokterý český tým v historii bojoval v tak silném peletonu (vám, kteří váháte zda se podobného bridžového svátku příště zúčastnit, doporučuji projít si na webu přehled týmů a hráčů z letošního startovního pole a případné pochybnosti budou jistě rozptýleny).

 

Do soutěže se přihlásila řada amerických týmů s mnohými medailisty z vrcholných světových soutěží (ano, turnaj hrál například i populární Zia), několik nejlepších britských a francouzských týmů (Angličané a Francouzi se nekvalifikovali do finále Bermudy Bowl a tak si rádi zahráli alespoň tento turnaj), menší počet špičkových týmů z jiných evropských zemí, hromada výborných italských týmů a tak dále. Navíc měly možnost vstoupit do turnaje i všechny týmy, které neprošly do semifinále Bermudy a Venice Coupu (takže se zde objevili například Kanaďané, kteří nešťastně vypadli o den dříve na prvním nepostupovém místě z round-robinu Bermudy Bowl a hráči z dalších týmů vypadnuvších doslova před minutami ze čtvrtfinále) a dokonce libovolný tým ze Senior Bowl, která skončila těsně před začátkem Trans (řada z nich již byla dopředu přihlášena). Naopak lze říci (a výsledky to plně potvrdily), že v soutěži (na rozdíl od Bermudy Bowl, například s týmem „Bermuda“, nebo Senior Bowl, například s týmem Francouzské Polynésie) nebyl mezi soupeři vyloženě slabý tým.

 

Kacířská myšlenka - zahrát si tenhle turnaj - v našich hlavách vznikla na některé z jarních Velkých cen. Trio přátel Holý-Šlemr-Kosička z kralupského bridžového kroužku jsme doplnili jedním z nejlepších českých hráčů – Davidem Vozábalem a po nepříliš vydatném tréninku, nicméně vyzbrojeni velkou porcí entuziasmu (prokládaného obavami z toho, čehože jsme se to vlastně odvážili), jsme se jako jediní čeští zástupci vydali do Monte Carla.

 

Pro mne osobně (moji partneři z týmu nemusejí tento názor sdílet) byl turnaj naprosto neskutečným snem. To, že jsme v daném složení dokázali dva dny hrát v soutěži organizované švýcarským způsobem na konci první poloviny startovního pole, byl malý zázrak, který bych přál zažít každému (a to jsme rozhodně nepotkávali žádné loosery, jak uvidíte dále). Kromě zcela minimální sehranosti jinak velmi kompaktního páru Vozábal-Kosička jsme se přitom museli vypořádat se zjištěním, že červený Polský tref byl sice pro turnaj povolen, ale bylo nutné jej registrovat do 15.srpna, tj. o měsíc dříve, než jsme se definitivně rozhodli do Monaka jet. Tuto poněkud nelogickou kličku v pravidlech jsme odhalili až několik týdnů před turnajem a pár Šlemr-Holý byl tak nucen přejít na systém 2/1 GF, který předtím nikdo z nás nedražil a se kterým před Monakem odehrál pouze dvě soutěže a jeden trénink. A bylo jen otázkou času, kdy na tyhle skutečnosti v nabité konkurenci, která neodpouští žádnou chybu, dojde.

 

Celkový výsledek vypadá z hlediska pořadí jako výrazný neúspěch, ale měli bychom si uvědomit, že získané bodové saldo je jen těsně pod průměrem třináct. A jak vyplyne z bližšího popisu některých partií, který připravuji, měli jsme ve druhé polovině soutěže při všech chybách, které jsme udělali, ve dvou zápasech hodně velkou smůlu, která nás stála tak deset míst v pořadí.

 

Pro relativně velmi dobré výkony prvních dvou dnů jsme měli jednu velkou motivaci navíc. Turnaj se hrál na 37 stolech, ze kterých bylo 29 (všechny, které se vešly) umístěny do krásné hlavní hrací místnosti v Palace d‘ Hiver a zbývající pak do jiné hrací místnosti poblíž Cafe de Paris, kterou jsme si rychle překřtili na „místo u záchodků“ a svatosvatě si slíbili, že uděláme vše proto, abychom se jí na co nejdelší dobu vyhnuli, protože jsme správně tušili, že cesta zpátky už bude velmi těžká.

 

Vlastní turnaj byl organizován na 16 kol švýcarským systémem, bez opakování soupeřů. Každý zápas se hrál na deset rozdání, na která bylo 90 minut. Hrálo se samozřejmě se zástěnami. Podmínky byly vynikající a hráči se mohli maximálně soutěžit na bridž (upřímně jsme litovali účastníky letošního ME v Mentonu, protože obě naše hrací místnosti měly příjemnou teplotu vzduchu).

 

Následující tabulka přináší stručnou historii našeho působení v turnaji, tak jak šly zápasy po sobě. V prvním sloupci tabulky uvádím jméno týmu soupeřů, ve druhém sloupci celkové umístění soupeřů v turnaji, ve třetím sloupci výsledek a v posledním sloupci stručný komentář k zápasu. Později bych se rád v dalších příspěvcích vrátil k některým zajímavým partiím a pokusil se je pro českého bridžového fanouška okomentovat.

 

 

Soupeř

Umístění

Výsledek

Komentář

Petrovic (CRO)

72

15:15

Chorvatská ženská repre, v nabitém startovním poli na rozehrání a překonání trémy perfektní soupeř. Slušný výkon, bez velkých emocí a překvapení.

Lavazza (ITA)

1

17:13(!)

Vítězové celého Transnational Coupu. Bolek Polívka ve filmu Juraje Jakubiska „Sedím na konári a je mi dobre“ několikrát říká „Možná, že právě tohle je ten okamžik, pro který stojí za to žít“. Chvilka po zápase, kdy vám rozrušený zástupce NPC Lavazzy Ferrero odmítá podepsat zápis se slovy, že on těm, kdo ho porazili, nikdy nic nepodepisuje, je snad jeden z takových okamžiků. Kapitán našeho týmu David, který vždy zachovává glanc nezúčastněnosti, chodí sem tam po velkém herním sále a radostně s širokým úsměvem opakuje „No tak to vidíte, porazili JSTE Lavazzu“.

Jansma (NL)

3

7:23

Další obrovský zážitek měření sil s absolutní světovou špičkou. Bohužel hráno v pozdních předpůlnočních hodinách a ve stavu značné únavy. V daném zápase se i tento tým dal při normálním (tj. ideálním možném) výkonu těsně porazit. Následuje blíže neodhadnutelný pád k záchodkům.

Serf (FRA)

14

25:3(!)

Záchodky odolaly, jsme dva stoly nad limitní úrovní. Podle mne jediný zápas, který OBA naše páry sehrály opravdu dobře. Moji kolegové (samozřejmě nikoli David) vedou mladické řeči o francouzských důchodcích a stařících. Nezdá se mi, že by hráli tak špatně a další průběh turnaje mi dává naprosto za pravdu. Záchodky se prozatím vzdálily do nenávratna.

Schaefer (US)

63

15:15

Jsem posazen proti VELMI atraktivní blonďaté Američance, která na mne dělá ťuťu. Západ končí plichtou jen díky tomu, že v poslední partii Američanky draží silně podpadesátiprocentní slam, který při dané rozloze karet plní. Záchodky stále bezpečně vzdáleny. Na IMP 6:5!

Jourdain (UK)

25

16:14

Výborný tým pojmenovaný dle jednoho z jeho členů, známého bridžového novináře Patricka Jourdaina. V tomto zápase máme trochu štěstí (pokud lze „štěstím“ nazvat chybu soupeře v kritické situaci). Záchodky se dále vzdalují přirozeným roztahováním startovního pole.

Mossop (UK)

10

11:19

Umístění a jména jako Price a Simpson hovoří o kvalitě soupeřů sama za sebe. Po velkém boji zápas středně prohráváme. Záchodky stále bezpečně daleko.

Istuan (HUN)

23

0:25

Katastrofa. Co nedokázala světová špička, dokázal kašlavý Maďar. Maďaři hráli výborně a odpíchli se k dobrému umístění. První licitační průšvih našeho páru způsobený nuceným přechodem k 2/1 GF (zapasovaný fors do hry a pád ze závazku hraného na 5 trumfů namísto splnění hry ve druhé). Záchodky se neuvěřitelně přiblížily.

Joao (POR)

22

7:23

Velmi kvalitní výkon silných soupeřů a další těžká porážka. Neodvratný pád do záchodků.

Rasmussen (US)

61

20:10

Bizarní zápas s několika dvojcifernými zápisy na obou stranách. V nepřehledné soutěživé dražbě plníme kontrovaných 7 srdcí. Postup na první stůl švýcarského peletonu u záchodků a velká šance a touha vrátit se mezi lidi.

Alberti (GER)

49

5:25

Definitivní pád k sobě rovným. Soupeři nehrají nic moc, právě tak jako my, ale mají kliku. Naši partneři draží karový malý slem, ze kterého padají díky rozloze trumfů 4-0. Obrat více než 25 IMP v jedné partii se v zápase na 10 partií těžko dohání..

Meehan (IRE)

73

17:13

Poslední utkání velmi dlouhého dne (5 kol). Ani tyhle irské míšenky zezadu nehrají vůbec špatně. Vítězství v zápase nám nakonec dává dvojí užití konvence D.O.N.T., na kterou nenacházejí zbraň a tak jednou hrajeme a plníme po jejich zahájení silným BT na 17 bodů 2 kára a podruhé dokonce 3 piky (zasahovat na silný 1BT na 6-7 bodů a brát za to je velmi hezký adrenalinový sport)

Resta (ITA)

70

6:24

Výborně hrající italský ženský tým, který je podle mne u záchodků pouze shodou okolností. Nehrajeme moc dobře a výrazně prohráváme.

Croci (ITA)

71

16:14

Italové jsou elegantní a nevypadají na loosery, ale na rozdíl od nás své místo u záchodků pevně zaujali již v prvních kolech turnaje. Každá výhra se počítá.

Supandi (IND)

66

13:17

Sedím u stolu s mladou a velmi hezkou Indonésankou v šátku s naprosto kamenným obličejem. Můj první a naštěstí poslední renonc v turnaji soupeřka bez milosti trestá přivoláním vedoucího a tak jak karty leží, nedokonaný renonc znamená ztrátu TŘÍ zdvihů.

Panahpour (UK)

62

14:16

Těsná porážka se sympatickými utahanými Angličany, kteří si celý turnaj evidentně představovali úplně jinak. A to mají ještě dost neskutečnou kliku, protože dražíme 7 trefů, ze kterých padáme jen díky tomu, že trumfy se dělí 4-1, a to dělá téměř 30 IMP rozdílu. Jo, jen pro zajímavost, teď jsem se podíval, kdože ti sympatičtí utahaní Angličané vlastně byli a našel v jejich sestavě jména Forester a Chemla!! Skončit o 5 míst, ale zejména o 6VP za nimi snad nikdo nemůže hodnotit jako příliš velký neúspěch…

 

Celý turnaj mě fascinoval stále se opakující zjevnou skutečností – i bridžové superhvězdy a profesionálové, které tato krásná hra živí, jsou jen lidé a hrát se dá opravdu s každým (tuhle větu bych podtrhl a třikrát zopakoval). V podstatě v každém zápase udělali naši soupeři méně nebo více chyb a bylo jen otázkou, co my na to. Ověřil jsem si, že bridž na vysoké úrovni není o nedostižných technických zahráních, ale o ideálním vyvážení všech pozitivních vlastností, které potřebujete v běžném životě. Dobrý výkon a dobrý výsledek znamená učinit sérii správných rozhodnutí a pokud tohle dokážete, nemůžete výrazně prohrát ani s těmi nejlepšími na světě.